
Kabinet je zpátky - oficiálně a v celé své kráse. Ve druhém (třináctém) dílu se podíváme do Íránu. Do časů před vousatou imámovskou islámskou revolucí. Geopolitická situace na středním východě nebyla a není nijak růžová a výhledově to také nevypadá na žádný šlágr. Dlouhodobé angažování mocností jako jsou Sovětský svaz (tedy Rusko, ale to je jedno) nebo čím dál fašističtější USA věcem moc nepomůže.
Stejně jako všude jinde na světě se chtějí ale i v Íránu obyčejní lidé bavit a zažít nějakou legraci. Někde to jde jednoduše, jinde jsou za to občané trestáni. Můj sen o svobodném světě (sice nejsem sám, ale je nás prostě moc málo) bez utrpení, hladu, zločinných diktátorů a fanatických věřících je pouze zbožné přání. Můžeme být co nejlepšími bytostmi a snažit se tomu ideálu alespoň přiblížit, potírat zlo a šířit dobro. K tomu nám pomáhá kultura, umění. Vybral jsem si hudbu jako jeden ze základních stavebních kamenů a šířím osvětu mezi ostatní.
Rock’n’roll, psychedelie a podobné žánry se dostaly svého času i do Íránu, akorát tady o tom moc nevíme. Člověka musí samo od sebe napadnout se o takové věci zajímat nebo to musí od někoho slyšet, číst. V lisabonském doupěti dobré muziky, obchodě s deskami a vydavatelství Groovie Records jsem minule zapátral v různých obskurních a zajímavých garážových kompilacích. Většina jich byla z Ameriky nebo Evropy, ale můj zrak krom nich spočinul i na ozdobném obalu s ornamenty v barvách íránské vlajky - zelená, bílá a červená. Kompilace se jmenuje Persian Underground a má podtitul (Garage Rock, Beat And Psychedelic Sounds From The Iranian 60's & 70's Scene). Deska vyšla na neoficiálním labelu Cosmic Rock, je to tedy neoficiální vydání, ale jako bootleg bych to úplně nenálepkoval a nezatracoval. Díky této kompilaci totiž můžeme nahlédnout pod pokličku íránské psychedelické kuchyně z bezpečí domova, zatímco íránský lid dostal revoluci, kterou nechtěl. Už několikátou.
Život v Íránu nebyl ideální ani za vlády Muhammada Rezy Pahlavího, autokratického šáha, ovšem společnost směřovala k otevřenějším vztahům se "západním světem", když to tak řekneme, a prošla mnoha reformami a modernizací. Po revoluci v letech 1977 - 1979 ale země zařadila tmářskou zpátečku a situaci nezlepšila ani vleklá íránsko-irácká válka, táhnoucí se v letech 1980 - 1988. V letech šedesátých a sedmdesátých do Íránu pronikla hudba z Evropy a Ameriky, undergroundové hudební podhoubí ji převzalo a přidalo místní folkové vlivy a specifický zvuk.
Kompilace Persian Underground obsahuje čtrnáct skladeb, posbíraných od tehdejších psychedelických a garážových kapel, působících v Íránu. Songy jsou zpívané převážně v perštině, často krom zpěvu i s bohatými vícehlasými vokály, sem tam se opatrně objeví angličtina. Místy je to celkem špinavá garáž nebo pestrobarevná psychedelie, někdy až trochu pop a odlehčený rock'n'roll. Z nahrávek čiší autentická dobová atmosféra. Album uvádí song Uncle Chainmaker, na zadní straně desky je chybně uvedena kapela Zangoleah, ve skutečnosti se jedná o partu s názvem The Golden Ring. Druhá skladba Avenue Of Love je od interpreta Saeeda - Said Dabiri je íránský textař a jeden ze spoluzakladatelů kapely The Golden Ring.
Na albu jsou i pecky, jako je Mastom Mastom od skupiny Takkhalha. Skladba, kombinující staré rhythm and blues s novějším garážovým zvukem, je doplněna zpěvem v perštině a rozevlátou melodií. Další bomba je též od Takkhalhy; Rain And Rain je údernou garážovou jednohubkou s psychedelickou příchutí. Trochu angličtiny zastupuje parta s názvem Ojubeha se songem Shirley. Takkhalha byla očividně výraznou kapelou, protože je na kompilaci zastoupena hned třikrát a co song, to totální pecka - do třetice tu mají ještě skladbu Play With Fire, což je cover songu z roku 1965 od Rolling Stones.
A kdy jsem si uvědomil, že rock'n'roll nezůstal jen ve svých rodných krajích v USA nebo v Evropě? Vlastně je to docela dávno - když jsem někdy na střední viděl filmový poklad s názvem Ghost World neboli Přízračný svět. Ten je z roku 2001, ale má pořád úžasně devadesátkovou atmosféru. Hrají tam mladá Thora Birch a ještě mladší Scarlett Johansson - dvě studentky, končící na střední škole, nevědí moc co se sebou, na vysokou se jim nechce, raději by pracovaly, změnily sebe nebo svět. Dvěma nadějným herečkám doplňuje partu Steve Buscemi, který tady hraje podivína (jak jinak) se zálibou ve starých vinylových deskách. Film rozhodně doporučuji a proč o něm mluvím? V úvodní sekvenci totiž Thora Birch křepčí ve svém pokoji za doprovodu klipu, připomínajícího novější bollywoodské filmy, nacpané tanečními a zpívanými scénami. Tohle je starý Bollywood a (bohužel) playbackový zpěvák Mohammed Rafi se songem Jaan Pehechaan Ho. Ač je to teatrální bollywoodské pozlátko, jde o důkaz, že v Indii v té době už také dávno letěl rock'n'roll.
Z Indie ale zpět do Íránu - čas s kompilací Persian Underground uteče jako voda. Kvalita nahrávek je všelijaká, občas zvláště kytary zní dost křivě, jako byste se měli roztéct na acidu, ale i to přispívá k autenticitě celé výběrovky. Ta vás dokáže na chvíli přenést zpět v čase a o pěkných pár tisíc kilometrů jinam. Šedesátky nebyly divoké jen v USA nebo v Evropě, na vlně muziky, módy a životního stylu se nechali unést i jinde ve světě a byla by škoda nevzdělat se o tom. Od toho tady Kabinet přece je - abychom zavítali do všemožných zákoutí hudby a kultury obecně. Z celé kompilace se podíváme ještě na kapelu Tigers.
Škoda je, že oba songy od Tigers, kterými jsou tu zastoupeni, pocházejí z jednoho singlu - jak Take Leila Away, tak i Koori Shin Baba. Dle mého výzkumu toho Tigers totiž víc nevydali. Jediný singl se čtyřmi skladbami vydali i Takkhalha - víc toho žel k mání není. Rozmach hudby tohoto směřování byl posléze utnut společenskými změnami. Jak nad tím tak přemýšlím, napadl mě domácí úkol pro všechny zvědavé duše - co se takhle poohlédnout po podobných kompilacích, zachycujících kupříkladu scénu v Turecku nebo Libanonu?
Kompilace Persian Underground znovu utvrzuje ve staré pravdě - hrabárna ve vinyl shopech a bazarech se vyplácí, nikdy nevíte, na jakou zajímavost, raritu nebo šílenost narazíte. Buď můžete jít na jistotu a koupit si dlouho vytoužené poklady nebo můžete dát na šestý smysl a jít podle citu, koupit něco, o čem nevíte absolutně nic a nechat se unášet. Nikdy jsem toho nelitoval, občas vážně kupuji "nahlucho", jen podle obalu, co mě zaujme, a musím říct, že si nepamatuji, že bych někdy minul. Z poslední návštěvy Groovie Records jsem si tak odnesl i kompilaci Straight To Hell, což je soundtrack k westernové srandě s Joe Strummerem, Born Bad Volume One - sbírku původních songů, které coverovali milovaní The Cramps nebo kompilaci Sabroso Go Go, kde naleznete žánry jako cumbia, rock'n'roll mambo, boogaloo beat nebo tropical garage. To už je ovšem zase jiná kapitola, u níž se uvidíme třeba příště.
Děkuji za pozornost u obsáhlého dílu Kabinetu o perském undergroundu, pro dnešek by to stačilo a na přečtenou v dalším pokračování.
Tony Peršan Vrtačka
